Zavolejte nám: 777 818 720

Časopis Téma – Nová fakta: Jak špatný spánek spouští rakovinu i obezitu

Hrozba modrého světla

Září z pouličních lamp, displejů chytrých telefonů, televizních a počítačových obrazovek i z drtivé většiny žárovek, kterými si prodlužujeme den doma. Modré světlo. Skvělé pro soustředění během dne, vražedné pro spánek. A asi nejen pro něj. Podle posledního výzkumu španělských vědců existuje zřejmá souvislost mezi působením modrého světla na lidský organismus, špatným spánkem a zarážejícím nárůstem rakoviny prsu a prostaty. Vše souvisí s „hormonem spánku“ melatoninem a rozházenými biorytmy, což jsou jakési naše vnitřní hodiny, které řídí čas vyplavování všech důležitých hormonů do krve, dávají povel k práci enzymů a vůbec k přesnému fungování celého organismu. Narušením spánkového biorytmu se lidstvo ocitlo před oceánem chorob, které naši předkové vůbec neznali.

Modré světlo, které na sebe prostřednictvím televizních přijímačů, laptopů, tabletu, mobilů či LED žárovek necháváme působit v čím dál vyšších dávkách, na naše biologické hodiny působí přesně opačně, než je před spaním žádoucí.

Kdy naposledy jste v noci zažili úplnou tmu? Snad poté, co jste zavřeli oči. Ale co předtím? V lepším případě vám svítilo do oken ložnice tlumené osvětleni pouličních lamp se sodíkovými výbojkami, v horším jste oči rovnou přišpendlili na displej mobilu, abyste ještě rychle zkontrolovali Facebook nebo čerstvé zprávy na internetu. Ten blažený pocit, kdy se z vašich myšlenek a dojmů uplynulého dne zvolna začne splétat úplně nový příběh a váš dech místo zíváni dostane pravidelný rytmus, jste právě výrazné oddálili.

Co způsobila elektřina

„Hovoříme-li o zdravém životním stylu, tak důležité jsou strava, pohybová aktivita a úplným základem je právě pravidelný životní režim,“ říká bývalá předsedkyně Akademie věd, fyzioložka a biochemička prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. Podle not pravidelnosti jede v přírodě vše živé. „Biologické hodiny mají všechny živé organismy. I bakterie či jednobuněčné řasy. Když vezmete světlo, tak podstatný je úsvit a soumrak. To jsou dva body, které všechny organismy synchronizuji,“ dodává prof. Illnerová s tím, že „od chvíle, kdy člověk přišel na to, jak svítit elektřinou, se ale vše změnilo. Neovlivňujeme biologické hodiny jenom sobě, ale i přírodě okolo nás broukům, zvířatům, stromům, všemu.“

A Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová jako první na světě se svým týmem zjistila, že tvorbu melatoninu v epifýze, tedy šišince mozkové, řídí biologické hodiny v mozku.

Záře rozsvícené elektrické lampy dokáže tělo přesvědčit o tom, že je pořád ještě den, čímž se přidusí (nebo zastaví) uvolňování hormonu melatoninu do organismu. Je symbolické, že právě Thomas A Lva Edison, jemuž je připisován vynález žárovky v roce 1879, prý spánek považoval za zlozvyk, přesněji „evoluční přežitek“, a byl přesvědčen, že lidstvo se jednou obejde úplně bez spaní. Z LED svítidel, která jeho žárovku nahradila, by byl přímo nadšený. Minimální náklady, maximální efekt. Až na tu modrou světelnou složku. Modré světlo, které na sebe zcela dobrovolně necháváme působit v čím dál vyšších dávkách, totiž na naše biologické hodiny působí přesně opačně, než je před spaním žádoucí. Stimuluje tvorbu povzbuzujícího serotoninu, který tělu mj. pomáhá v lepším soustředění. K dobrému spaní však potřebujeme úplně jiný hormon, melatonin. Jeho tvorbu ovšem modrá světelná složka naopak brzdí. Říká se mu hormon tmy a také elixír mládi. Mimo jiné proto, že ke stáru jej v lidském těle ubývá. To proto staří lidé trpívají nespavostí a hůř se vypořádávají se zdravotními obtížemi. Jednou z funkci melatoninu je totiž i posilování imunity.

 

Špatný spánek spouští rakovinu a ovlivňuje obezitu

Melatonin – hormon tmy i elixír mládí

Hormon tmy a především biologické hodiny, kterými se živé organismy řídí, u nás nejpodrobněji zkoumala právě prof. Helena Illnerová. Její výzkum prokazující, že tvorba melatoninu v šišince mozkové (neboli epifýze) je řízena biologickými hodinami v mozku a lze ji ovlivnit právě světlem, se stal celosvětovým objevem. „V naší studii se ukázalo, že jednou minutou světla lze biologické hodiny u potkana či křečka zpozdit či urychlit až o tři hodiny.“ U organismu člověka, který není na rozdíl od zmíněných hlodavců noční tvor, je samozřejmě pro změnu vnitřního času potřeba delšího osvětleni. A opakovaně. Toho se nám však v nočních hodinách vzhledem k intenzivnímu pouličnímu světlu a používáni elektroniky s modrým zářením dostává vrchovatě. A hladina melatoninu v našich tělech tak plíživé klesá čím dál víc.

Správné nastavení vnitřních hodin, které má melatonin na starosti, je ovšem pro naše zdraví nezbytné. Centrální biologické hodiny ovlivňují totiž stovky a tisíce menších biologických hodin po celém těle. V ledvinách, v játrech, ve slezině… Jednotlivé orgány se ale násilným změnám vnějšího času přizpůsobují s různou rychlosti, a tím se mohou desynchronizovat mezi sebou. A to je ten hlavní problém. Právě proto jsou rizikovým faktorem pro různá onemocnění časté lety přes časová pásma nebo směnný provoz.. Ale i nepravidelný spánek.

„V podstatě všechno v našem těle, od vylučování hormonů přes přípravu trávicích enzymů po kolísání krevního tlaku, je řízeno soustavou vnitřních hodin podle toho, v které fázi dne je příslušná aktivita nezbytná,“ říká chronobiolog Clifford Saper z Harvardu. Než se například úplné probudíme, vnitřní hodiny vyšlou signál, aby tělo začalo uvolňovat hormony, které jsou důležité pro člověka poté, co vstane. Třeba cholesterol je naopak produkován v játrech v noci, a proto se i léky na jeho snížení mají brát před spaním. Naopak léky na tlak by pacient měl polykat brzy ráno, protože tehdy dochází k vzestupu krevního tlaku bez ohledu na to, zda zrovna ležíte v posteli, či běžíte do práce. Ostatně k téměř polovině (49 %) srdečních a mozkových příhod dochází právě mezi šestou hodinou ranní a polednem.

Přibývající problémy s nespavostí, poruchy soustředěni, obezita a diabetes však poukazují na to, že se nám kvalitního spánku, respektive melatoninu nedostává. Nekvalitní spánek coby spouštěč cukrovky? Není to přitažené za vlasy? „Vznik diabetů souvisí s produkcí inzulinu. I ten je vázán na rytmus den a noc,“ vysvětluje RNDr. Zdeňka Bendová, Ph.D., vedoucí katedry fyziologie na Přírovědecké fakultě UK.

Jak souvisí spánek a obezita?

A jak třeba souvisí špatný spánek s obezitou? Tak, že nám rozhodí metabolismus a zvyšuje se tím snaha těla ukládat tuky namísto tvorby svalů. Potvrdil to nyní rozsáhlý výzkum švédských vědců z univerzity v Uppsale. Už dříve si všimli, že lidé, pracující na směny, mají zpravidla menší množství svalové hmoty. Proč se to děje, zatím nevědí. Každopádně je podle nich jasné, že spánek neslouží jen k regeneraci a „čištěni“ organismu a úspoře energie, ale má zřejmé mnohem víc funkcí. S tloustnutím možná ale souvisí i to, že nedostatek spánku snižuje sebekontrolu – nevyspalý člověk prostě hůř ovládá své touhy. Jednak se podvědomě snaží tělu dodat novou energii, dalším důvodem je pak „únava“ hormonů, které kontrolují příjem potravy a napovídají člověku, že už je sytý… Vše navíc komplikuje fakt, že obezita zvyšuje riziko spánkové apnoe, kdy člověk přestává ve spánku třeba i na minutu dýchat (těch zástav dechu můžou být za noc desítky) a nedostatek kyslíku poškozuje mozek. Lidé s nadváhou se tak často dostávají do „začarovaného kruhu“. Kila navíc jim nedovoluji se dobře vyspat a kvůli špatnému spánku zároveň nemůžou zhubnout…

Čím unavenější jsme, tím horší výkony podáváme

Všudypřítomná ospalost je považována za důkaz mimořádného pracovního nasazeni Nic přitom nemůže být vzdálenějšího pravdě. Čím unavenější jsme, tím horší výkony podáváme. Jsme emočně labilnější, méně soustředěni, produktivita naší práce je daleko nižší.

Nejde však jen o kvalitu našeho života, ale o život samotný. Spánek je pro život důležitější než jídlo. Spánková deprivace může živý organismus zahubit dříve než hladověni. A nejde jen o délku spánku, ale i o jeho kvalitu. Třeba spánek během dne nikdy nebude mít stejný efekt jako spánek v noci, v přirozeném, tedy temném prostředí. „Pouze dvacetiminutový denní spánek nám nijak nenaruší naše biorytmy,“ říká Zdeňka Bendová.

Výzkum na modré světlo

Že může mít nedostatek kvalitního spánku i mnohem závažnější dopady, než je únava a nesoustředěnost, prokázal nedávný výzkum španělského vědeckého týmu pod vedením Ariadny Garcia Saenzové. Potvrdil přímou souvislost mezi zvýšeným působením světelného smogu a modrého světla a nárůstem nemocných rakovinou prsou prostaty. Na to, že narušení našich vnitřních hodin může vést k rakovině, už dříve upozornila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny. Hlavním varovným signálem se však stal fakt, že mezi pacienty s diagnostikovanou rakovinou prsu a prostaty se výrazně zvýšil podíl mladých lidí žijících a pracujících ve městech. Při bližším studiu jejich anamnézy se ukázalo, že tito lidé podstatnou část své práce vykonávají při umělém osvětlení, pracují často přes čas či v noci a převážnou část dne také používají počítače a chytré telefony. Ariadna Saenzová proto detailně zkoumala 4 000 lidí ve věku od 20 do 85 let z 11 regionů včetně Madridu a Barcelony, kteří onemocněli v letech 2008-2013. A získaná data jednoznačně potvrdila, že riziko rozvoje rakoviny prostaty nebo prsou je l,5krát až 2krát vyšší v oblastech, kdo je v noci více modrého světla. Přesný mechanismus, jak modré světlo na rozvoj zhoubné nemoci působí, by měl být předmětem dalšího zkoumání. „Zatím jen víme, že modré světlo může narušoval produkci melatoninu a ovlivňovat vylučování hormonů. Evidentně toho ale dokáže víc,“ shrnul závěr studie její spoluautor Martin Aubé.

Ačkoliv poslední výzkum španělských vědců prokázal, že spánek narušený světelným smogem či zaměstnáním na směny může vést až k nádorovému onemocnění a v Dánsku je rakovina prsou u žen se směnným provozem považována za nemoc z povolání, Češi neblahý vliv modrého světla stále bagatelizují.

Přes veškeré moderní poznatky ohledně vlivu modrého záření však tento faktor vzniku nádorových onemocnění nepoutá velkou pozornost. „Abych pravdu řekl, pracovní návyky či používání přístrojů s modrým světlem před spaním u pacientů příliš nezkoumáme. Zajímají nás především genetické faktory, predispozice v rodině a podobně. Snažíme se eliminovat rizika, jako je kouření, nadměrná spotřeba alkoholu či znečištěné ovzduší. Problematika nových technologií je zatím natolik čerstvá, že na ni trochu zapomínáme. Určitě bychom se na to měli více zaměřit,“ připouští prof. Petruželka.

Zlepšováky

Odborník na světlo a průkopník osvěty o škodlivosti modré světelné složky Hynek Medřický se vlivem světla na lidský organismus začal zabývat poté, co sám začal trpět rychle se zhoršujícím kožním onemocněním.

Dobrou zprávou je, že navzdory nedostatečné informovanosti o škodlivosti modrého záření přibývá metod a „zlepšováku“, jak jeho dopad zmírnit. Pionýrem osvěty o zdravém svícení je odborník na osvětlení a v současné době i poradce ministerstva životního prostředí Hynek Medřický, který působí také v neziskovém ústavu Smart Lighting Solution. On sám se o nejnovější výzkumy dopadu modrého záření začal zajímat zhruba před deseti lety poté, co u něj propukla závažná kožní choroba dyshidroza (neinfekční zánětlivé onemocnění kůže s neznámou příčinou vzniku, pozn. red.). „Je to forma ekzému, kdy vás neskutečně svědí ruce, pak na nich naskákají drobné puchýřky a poslední fází je suchá a rozpraskaná kůže na rukou. Měl jsem to tak intenzívni, že jsem kolikrát ani nemohl ohnout prsty. Léčbu kortikoidy jsem odmítl a šel jsem za homeopatem, který mi poradil změnit životný styl. Tehdy mi došlo, že málo spím, a opravdu jsem se z toho dostal jenom tím, že jsem začal spát déle, ve správný čas a hlavně jsem přístroje a světla s modrou světelnou složkou začal vypínat nejpozději dvě hodiny před spaním.

Dneska díky tomu spím jako nemluvně, usínám téměř okamžitě poté, co si lehnu, a probouzím se spontánně bez budíku a plný energie,“ vysvětluje odborník.

Hlavním přínosem je však samozřejmě zmírnění zdravotních rizik modrého záření a světelného smogu, která se bohužel projevují až s velkým časovým odstupem.

„Problém je, že následky nekvalitního nebo nedostatečného spánku vás nedostihnou hned zítra, ale až s odstupem několika desítek let, takže často nejsme ochotni si je připustit,“ dodává Hynek Medřický, jehož mottem je  „být zdravý až do smrti“.

Článek z časopisu Téma, číslo 38/2018.

Jak blokovat modré světlo?

Další způsob jak blokovat modré světlo je nošení brýlí před spaním. Brýle mají speciální filtr, který modré světlo blokují a tudíž není problém před spaním používat elektronická zařízení.

Brýle blokující modré světlo. Odkaz na OnZeal brýle najdete zde.

Brýle OnZeal na blokování modrého světla

Související články